Čistící kurz je možná reálně první místo, kde jsem se skutečně dokázala otevřít ve své zranitelnosti. Kde jsem plně mohla prožít jaké to je se skutečně cítit. Mnoho lidi by teď mohlo napadnout, že se přece všichni dennodenně cítíme, ale není tomu tak. Většinou cítíme náběh emoce a pak pouze náš boj s tím, abychom ji nepustili dovnitř – a ten boj je nekonečný, mnohdy na celý život. Po skutečně prožité emocí přichází hluboký klid. Najednou i tyto pocity mohou existovat – takže se přestávám vyhýbat životním příležitostem, které běžně přicházejí a reálně mě mohou posunout, jen proto abych se necítila nepříjemně – protože jediné bezpečí je na konci prožitku – a to každého. Jako malé děti jsme možná uvěřili tomu, že bezpečí vypadá přesně tak, jak se cítím u maminky a tatínka – a to je v pořádku. Ale co když maminka i tatínek ve své nejlepší víře žili to, že jejich dítě za každou cenu nesmí nikdy zažít – smutek, neštěstí nebo strach? Co když pak život vypadá jako šachovnice? Tady smím, tady za žádnou cenu ne? Všechna ta pomyslná černá políčka jsou nyní pro mě obrovským zdrojem síly. Doporučuji všemi deseti. Mohla bych tu psát dál. Ale osobní prožitek je nenahraditelný! Z celého srdce děkuji za to, že se můžu vracet k přirozenému prožitku sebe sama.
← Všechny reference