Budu psát stručně, protože mě osobně dlouhé statě osobních dojmů druhých od přečtení spíš odrazují. Takže pro ty, kteří se o této metodě dozvěděli a přemýšlí nad ní. Já osobně mám za sebou druhý kurz, takže jsem věděl do čeho jdu. Bezva je to, že dík jiným lidem, kteří se kurzu účastní je i kurz jiný a docvaklo mi spoustu dalších věcí, které jsem na prvním kurzu sice slyšel, ale nepochopil jsem souvislost. Když jsem šel poprvé, moc jsem se bál. Že budu plakat, že se ztrapním, že nebudu mít co říct, že budu někomu ukazovat svá nejniternější zranění. Ano, pár prvních minut to tak měli asi všichni. Ale to je právě osvobozující. Jste v tom společně, a přitom každý za sebe. A za chvíli poznáte, že na tom vůbec nezáleží. Odjíždět budete s pocitem toho, že jste konečně vykročili správným směrem. Dává to smysl i naději.
← Všechny reference